povídání si pod vousy.....

...povídám si zde/v duchu/sama se sebou. ...povídám si tu s tou,kterou zde potkávám stále....co zde stále potkávám?! Nevím jak tento stav nazvat.Není to splín.Není to zklamání.Nejsou to slzy....,ale ani smích.Možná by jsem měla chut plakat/ale nemám dnes tolik slz/Chtěla by jsem se smát a není čemu,není s kým. Cítím neskutečnou lásku,kterou nejsem schopná ustát.Vím,že tomu,co ta láska patří....vím,že ví!Vím,že to vnímá,ale není schopný tento můj zvláštní cit pojmout.Jsem tichá jako ta voda v jezírku...jen občas se hladina jemně zčeří.To aby bylo vidět,že někde jsem ,že on je.Někdy si připadám jako na číhané...špatný pohyb a vše je v niveč.Asi již chápu ten pocit,když někdo říká,,puklo mu srdce z žalu,, Těžko se píší slova cítitelná.Radši tyto pocity vyjadřuji mimicky...doteky prstou na holém těle.Jemné doteky úst na jemné kůži Jeho těla.Vnímat vůni Jeho pohybů,záchvěvů.....Jsou pocity,které nikdy z podvědomí člověka nevymizí.I to je láska na celý život!!!!!!

29.09.2007 23:02:47 | Autor: Irča | stálý odkaz

znovunalezení...sama sebe/sama... tebe/

Budíček brzký,očka dokořán otevřená,úlek...zda je ráno či den.Byl to pocit zběsilý a přitom tak jasný.Ráno ...něco mi říká,,udělej něco,co ti život ujasní,mysl urovná,,Něco,co jsi již měla dávno udělat. Místo pera jsem vzala prstíky své a tukala do klávesnice jako smyslů zbavená.Bylo zde něco,co mi mělo v tuto chvíli můj život otočit směrem dopředu.Otevřela jsem to,nad čím jsem oči mhouřila a tím se trápila.Nalezla jsem dveře přivírající se k mému žití a štěstí vůbec.Našla jsem to,co bylo pomalu zapadlé mlčením slov.Doslova jsem oprášila lásečku mou a našla ztracený klíček ke štěstíčku svému. Je nádherné mít srdíčko plné lásky a něhy.Chtít tolik dávat a necítit,že se to vrací zpět...kdy hozená rukavička zůstala v koutku ležet a já nevěděla jak jí zvednout a opět jí podat tomu,co mi mé srdíčko již tolikrát dokořán otevřel.Děkuji Svému já,že se takto smysluplně probudilo a chtělo vědět více...než-li Já. Děkuji tobě milý můj,že jsi tentokrát Ty mou rukavičku přijal.Děkuji Ti za každé nové ráno které přijde a děkuji ti za ty krásné měsíce,kdy jsem věděla,že jsi a Ty jsi věděl,že já jsem....i kdyby pro chvíle jediné!!!!!!!!!!

27.08.2007 21:46:44 | Autor: Irča | stálý odkaz

...pro oči Tvé.......

Milý deníčku:-L Rozhodla jsem se tě potrápit svou myšlenkou a popovídat si s tebou...jen tak...o životě běžném,o pádech a vzestupu svého.Ale jen tak maličko a okrajově,jelikož jsou Tvá ouška možná dost dobře naslouchající,ale obávám se i Tvého zneužití. ...Milý deníčku:-L Rozhodla jsem se tě potrápit svou myšlenkou a popovídat si s tebou...jen tak...o životě běžném,o pádech a vzestupu svého.Ale jen tak maličko a okrajově,jelikož jsou Tvá ouška možná dost dobře naslouchající,ale obávám se i Tvého zneužití. Život je jako misky vah/a kde asi není/,jednou dole a když nahoře,tak se raduji jako malá holka a snažím si těchto tak vzácných chvil a chviliček užít a využít.Je to jako chutné ovoce,které si člověk vychutnává až do posledního kousíčku.Nebo jako mnou oblíbená cukrová vata...,kdy se chutové pohárky sbíhají a vzniká krásně uspokojivý pocit.A co potom jojo bonbony...jejda!To je úžas!...já jen...at tě má slova nepřivádí do rozpaků...není to o erotičnu,ale o životě a radosti z něho. A tak si myslím,že jsem Ti pro dnešní den pár stránek naplnila a ty budeš ten,co mi budeš umět naslouchat..... (více)

09.08.2007 21:05:08 | stálý odkaz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se